Manažer obchodního domu dostal za úkol najmout nového zaměstnance. Po probrání hromady životopisů našel čtyři kandidáty, kteří měli stejné kvalifikace. Rozhodl se, že je všechny pozve na pohovor a položí jim pouze jednu otázku. Jejich odpověď rozhodne o tom, kdo získá práci.

V určený den se čtyři uchazeči posadili kolem konferenčního stolu a manažer se jich zeptal:
„Co je podle vás nejrychlejší věc na světě?“

První muž odpověděl:
„Myšlenka. Prostě vám bleskne hlavou, ani nevíte jak.“

„To je velmi dobré!“ pochválil ho manažer. „A vy, pane?“ zeptal se druhého muže.

Ten se zamyslel a řekl:
„Mrknutí! Přijde a odejde, ani si toho nevšimnete. Mrknutí je nejrychlejší věc, jakou znám.“

„Výborně!“ řekl manažer. „Mrknutí oka, to je opravdu populární přirovnání pro rychlost.“

Poté se otočil k třetímu uchazeči, který chvíli přemýšlel a pak odpověděl:
„No, u nás na farmě máme na stěně vypínač. Když ho přepnete, světlo ve stodole na druhém konci pastviny se rozsvítí dřív, než si toho všimnete. Zapnutí světla je nejrychlejší věc, jaká mě napadá.“

Manažer byl jeho odpovědí nadšený a myslel si, že našel toho pravého.
„Je těžké překonat rychlost světla,“ uznal.

Nakonec se obrátil na čtvrtého a posledního kandidáta jménem Karel a položil mu stejnou otázku.

Karel se podrbal na hlavě a odpověděl:
„Po tom, co jsem slyšel, je mi jasné, že nejrychlejší věc na světě je průjem.“

Manažer zůstal v šoku:
„Cože!?“

„No jasně,“ vysvětloval Karel. „Víte, nedávno mi nebylo dobře, a jakmile jsem vyběhl na záchod, dřív než jsem stihl myslet, mrknout nebo rozsvítit, už jsem měl naděláno v kalhotách.“

Karel je nyní nový zaměstnanec obchodního domu poblíž vás!

„Pepíčku,“ osloví žáka učitelka, „znáš nějakého plaza?“

„Ano, prosím,“ odpoví hoch. „Had.“

„Správně,“ chválí ho učitelka.„A ještě nějakého bys věděl?“

„Samozřejmě,“ povídá Pepíček. „Druhý had!“

„Pane vrchní, v té polívce plave moucha!“

„Nebojte se, ona vám ji nesní.“

Existuje konečný počet fyziků, které uživí společnost o dané velikosti. Totéž platí o učitelích a strojařích. Akorát pro právníky to neplatí. Čím více jich máte, tím více jich potřebujete.

Stonožka se baví s chroustem:

„Nic se mi dneska, vážený, nedaří. Vykročila jsem ráno asi špatnou nohou.“

Syn:
„Tati, zamiloval jsem se do krásné holky a chci ji pozvat na rande!“

Otec:
„To je úžasné synu. Kdo to je?“

Syn:
„Andrea, od sousedů?“

Otec:
„Aaaach, tak to není dobré. Musím ti něco říci, ale přísahej, že to neřekneš mámě. Andrea je tvoje sestra.“

Chlapec z toho není nijak nadšený…

O několik měsíců později…
Syn:
„Tati, znovu jsem se zamiloval a je ještě krásnější!“

Otec:
„To je super, znám ji?“

Syn:
„Ano, Monika, od sousedů.“

Otec:
„Ups, synu nerad ti to říkám, ale Monika je taky tvoje sestra.“

Stalo se to ještě několikrát a syn byl velmi rozzlobený, a proto šel s pláčem rovnou za mámou. Syn:
„Mami, jsem velmi rozzlobený na tátu! Zamiloval jsem se do šesti děvčat, ale nemůžu s nimi ani na rande, protože náš táta je prý taky jejich tátou!“

Máma obejme syna a říká:
„Zlato, můžeš jít na rande s kým jen chceš. Neposlouchej ho. Není to tvůj otec.“

Když si jeptiška ve venkosvské hospodě dávala už třetího frťana, všichni štamgasti jen zírali. Dokonce začali mít připomínky. Otočila se k nim a praví:
„Tak vy si, synové Boží, myslíte, že jsem alkoholička? Nikoliv. To já jen z dobroty srdce. Matka představená má strašnou zácpu. Dám si tak ještě čtyři a až mě pak donesete do kláštera, určitě se z toho posere!“

Předměty, které hledáš, se nikdy neobjeví, když je potřebuješ, nýbrž teprve až jejich důležitost pomine a ty budeš hledat úplně něco jiného.

Vytahují se před sebou tři chlapi v hospodě, kdo má váženější příbuzenstvo.

První:
„Můj bratranec je biskup a každý mu říká excelence.“

Druhý:
„Můj strýc je bankéř a všichni mu říkají pane prezidente.“

Třetí:
„To nic není, já mám tchýni a každý, kdo ji uvidí, říká PANE BOŽE!“