Muž přijde k lékaři a stěžuje si:
_„Pane doktore, moje žena se mnou nechce spát. Co mám dělat?“_

Lékař mu poradí:
_„Zkuste ji vzít na romantickou večeři, třeba se naladí na tu správnou notu.“_

Muž to zkusí, ale situace se nezlepší. Vrátí se tedy k lékaři a ten mu doporučí:
_„Kupte jí květiny a projevte jí více náklonnosti.“_

Ani to nepomůže, a tak se muž vrací potřetí. Lékař mu navrhne:
_„Zkuste ji vzít na exotickou dovolenou, možná změna prostředí pomůže.“_

Po dovolené muž přijde znovu a říká:
_„Pane doktore, nic nepomáhá. Co mám dělat?“_

Lékař se zamyslí a zeptá se:
_„A zkoušeli jste to dělat jako zvířata?“_

Muž odpoví:
_„Ne, to jsme nezkoušeli.“_

Lékař poradí:
_„Tak to zkuste.“_

Po týdnu muž přijde celý šťastný a říká:
_„Pane doktore, děkuji! Pomohlo to!“_

Lékař se usměje a ptá se:
_„A jaké zvíře jste napodobili?“_

Muž odpoví:
_„Vaši radu jsme vzali doslova. Šel jsem za ní do kuchyně, tam jsem ji povalil na stůl a bylo to úžasné!“_

Lékař se zarazí a říká:
_„Ale já myslel, že budete napodobovat páření zvířat.“_

Muž se usměje a odpoví:
_„To my taky, ale do té restaurace už asi nikdy nepůjdeme.“_

Do nádražního bufetu zavítá návštěvník z vesmíru. Objedná si guláš a upozorňuje číšníka:
„A dejte mi hodně lásky.“

Ten se na něj nechápavě podívá:
„Lásky?“

„No, lásky,“ nenechá se znejistět tvor z vesmíru.
„Slyšel jsem, že je to koření života!“

Pepíček se ptá tatínka:
„Tati, co je to ironie?“

Tatínek se na chvíli zamyslí a pak odpoví:
„Ironie je třeba to, když si představíš, že na Matematické olympiádě vyhraje kluk, který od dvou do pěti nepočítal!“

Pepíček chvíli přemýšlí a pak se zeptá:
„A vyhrál bych teda já?“

Tatínek suše odpoví:
„Ne, Pepíčku, ty bys nebyl ani pozvaný.“

Rybář se chvástá:
„Včera jsem chytil štiku. Úplně jako moje ruka!“

Druhý rybář:
„Kecáš. Tak chlupaté štiky neexistují.

Starý Arab žije již přes čtyřicet let v Chicagu. Moc rád by na své zahradě pěstoval brambory a zeleninu, ale je tam sám a cítí se již starý a slabý. Jeho syn studuje v Paříži a otec se rozhodne mu napsat e-mail:
„Milý Ahmede, jsem moc smutný, že nemůžu na své zahradě pěstovat brambory. Vím, že kdybys zde byl, pomohl bys mi zahradu zrýt. Mám tě rád. Tvůj otec.“

Obratem obdrží odpověď:
„Milý otče, prosím tě, v žádném případě nic na zahradě nedělej! Schoval jsem tam ´tu věc´. Taky tě mám rád. Ahmed.“

Jen pár hodin nato obklíčí dům starého muže americká armáda, námořníci, FBI a CIA. Přeorávají a přerývají zahradu kousek po kousku, prohlížejí každý milimetr, ale nenajdou nic. Rozčarováni se opět stahují.

Týž den dostává starý muž ještě jeden e-mail od syna:
„Milý otče, jistě je nyní zahrada kompletně zrytá a můžeš zasázet své brambory. Víc pro tebe z takové vzdálenosti nemůžu udělat. Mám tě rád. Ahmed.“

Řezník má těsně před zavíračkou a zůstalo mu jedno kuře, kterého by se před víkendem rád zbavil. Najednou doběhne chlapík a jakoby zázrakem se ptá:
„Máte kuře?“

Řezník:
„Ano, samozřejmě.“
A vytáhne kuře z chladničky, hodí na váhu:
„Kilo a 20 deka. Může být?“

Chlapík:
„A o něco větší nemáte?“

Řezník vrátí kuře do chladničky, vytáhne to samé, troška ho otočí, nenápadně přitlačí na váhu a říká:
„Kilo sedmdesát. Může být?“

Chlapík:
„Super! Vezmu si obě!“

Před štědrovečerní večeří volá maminka na malého Pavlíka, který si venku s kluky hraje na vojáky:
„Pavlíčku, nech se zastřelit a pojď domů! Za chvíli přijde Ježíšek!“

Co zbyde ze Sněhurky, když si sáhne na vysoké napětí?

???

Popelka.

Přijde cikán k trafice a ptá se trafikanta:
„Znáš Deža Kykolku?“

A trafikant odpoví:
„Neznám.“

„A Eržiku Kykolkovou znáš?“

„Ne.“

„A Laca Kykolku znáš?“

„Taky ne.“

„Tak proč tady máš napsáno:Známky kolky?“