Do firmy přijde instalatér opravit záchod. Vejde na sekretariát a ptá se sekretářky:
„Tak kde je ten hajzl?“

Sekretářka mu nesměle odpovídá:
„Pan ředitel je právě na obědě.“

„Ale vy jste mě špatně pochopila, já myslím ty dvě nuly!“

„Tak náměstkové, ty jsou tam s ním.“

„Ale, slečno, já se vás ptám, kde se dělá to..no hovno!“

Jo, tak, zasedačka je o poschodí níž.„

U piva:
„To je dneska krásný den. Byla by škoda nevidět ho dvakrát.“

Víte, proč se blondýnka vydala do Brna?

Je zlatokopka a Mládek zpíval „Brno je zlatá loď...“!

Jedou dvě ženy ve vlaku a jedna se ptá druhé:
„Kam jedete?“

Ta odpovídá:
„Jedu do Budějovic, bude tam Země živitelka.“

A druhá na to:
„Hm, to já jedu do Prahy, bude tam ze mě šlapka.“

Život je řada průšvihů po sobě nepravidelně jdoucích.

Slečna ve společnosti neustále napomíná námořníka, aby vyprávěl slušnější anekdoty.

„Drahá slečno,“ povídá námořník své červenající se spolustolovnici, „kdybych znal slušnější anekdoty, tak jsem se nikdy nedal k námořníkům.“

Předměty, které hledáš, se nikdy neobjeví, když je potřebuješ, nýbrž teprve až jejich důležitost pomine a ty budeš hledat úplně něco jiného.

Ptá se farmář kovboje:
„Johne, označil si včera všechna zvířata, jak jsem ti předevčírem přikázal?“

„Označil.“

„A měl si s tím hodně práce?“

„S dobytkem ani ne, ale s těmi včelami to bylo strašné.“

Jde cikán po ulici a říká elegantně oblečenému muži:
„Kamaráde, ty máš ale krásné hodinky. Mohl bys mi říct, kolik je?“

Chlápek mu to teda poví a jde dál. Stejně tak jde dál cikán a po chvíli ho potká další cikán a se závistí pronese:
„Kamaráde, ty máš ale krásné hodinky. Mohl bys mi říct, kolik je?“