Na golfu
Loučí se dva fanatičtí golfisté a jeden navrhne:
„Zahrajeme si znovu příští sobotu?“
Druhý na to:
„No, měl jsem mít v sobotu svatbu, ale můžu to odložit!“
Kouří tvý koně?
„Pepo, kouří tvý koně?“
„Ne.“
„Tak ti hoří stáj!“
Cikáně píše Ježíškovi
Malý nepřizpůsobivý chlapec píše Ježíškovi:
„Milý Ježíšku, celý rok jsem byl hodný a nezlobil...“
Zarazí se a říká si: *„Ježíšek to asi ví“„ a škrtá...
Začal znovu:
„Milý Ježíšku, celý rok jsem se pilně učil a chodil do školy...“
Zarazí se, zamyslí se a znovu škrtá...
Potřetí začne:
„Milý Ježíšku, celý rok jsem nic neukradl...“
Pak chvíli váhá.... Znovu škrtá a papír trhá. Dochází mu, že vlastně Ježíšek ví všechno, ví, jak celý rok zlobil, nechodil do školy a ukrad na co přišel, a že nejspíš tedy od něho dostane pěkný hovno.
Sklopí smutně hlavu a dlouze přemýšlí... Najednou zavýskne, sebere se a jde do kostela.
Když se vrátí, vytáhne z pod bundy sošku Panny Marie, postaví si ji na stůl a začne psát znovu:
„Milý Ježíšku, jestli chceš ještě někdy vidět svou maminku..“
Černoch s novými prsty
Černochovi se stane úraz a uřízne si dva prsty, na pohotovosti mají ale jenom dva bílé prsty, tak černoch si řekne, že radši bílé prsty, než žádné.
Po operaci jede tramvají a chvilku se na něj dívá babička a pak říká:
„Tak co, kominíčku, od přítelkyně, od přítelkyně?“
Bezdomovec našel stokorunu
Jednoho krásného dne najde bezdomovec na zemi ležet stokorunu. Sebere ji a přemýšlí, co s ní má dělat. Rozhodne se, že koupí rum. Koupí si ho a ožere se. Lehne si na lavičku a usne.
Jde okolo teplouš a zrovna to na něj vleze, tak bez váhání skočí na ubohého bezdomovce a sexuálně se na něm ukojí. Za odměnu mu dá do kapsy 100 Kč.
Ráno se bezdomovec probudí, a vida, má v kapse 100 Kč. „Tak to jsem se asi pořádně nevožral.“, říká si a jde koupit rum.
Historie se opakuje, usne na lavičce. V noci jde okolo teplouš a zase se na něm ukojí.
Ráno se bezdomovec probere z šílený vopice, sáhne do kapsy a má tam ke svému zděšení zase 100 Kč.
„Rum už si nekoupím. Hrozně mě vod něj bolí prdel!“
Veselý Texasan má kloučka
Do baru v Texasu vtrhne rozjařený Texasan a objedná rundu pro všechny, protože jeho žena právě porodila typického malého desetikilového texaského kovboje! Gratulace a obdivné výkřiky proudí ze všech stran, jedna z přítomných turistek omdlí, když si představí rozměry desetikilového texaského novorozeněte, doutníky se rozdávají na vše strany.
O dva týdny později se Texasan v baru objeví znovu. Barman se usměje a už zdálky ho zdraví:
„A vida, hrdý otec desetikilového Texasáněte! Povězte, jakpak se tomu vašemu malému šampionovi daří, kolik už váží teď?“
Hrdý otec se podělí:
„Teď má osm kilo!“
Barmana to zmate a zneklidní, zeptá se starostlivě:
„Co se stalo? Vždyť měl už při porodu deset kilo?“
Texasan se zhluboka napije piva, otře ústa, opře se o bar a usměje se na barmana:
„No ano, ale rozhodli jsme se pro obřízku.“
Skok do láhve od piva
V cirkuse dělají nábor nových zaměstnanců.
„Tak co umíte?“
„Vylezu až nahoru nad šapitó a skočím dolů do láhve od piva.“
„To není možný, v tom musí být nějaký trik.“
„No, máte pravdu. Požívám takový malinký trychtýřek.“
Kamarádům dvakrát
Jde cikán po ulici a najde kouzelnou lampu. Otře ji a objeví se džin. Ten povídá:
„Splním ti jedno přání. Ale má to háček. Co si přeješ, dostanou ostatní cikáni dvakrát!“
Cikán chvilku přemýšlí a pak řekne:
„Chci být na chvíli slepý na jedno oko!“
Učitelka obouvá žáčka
Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot. Oba tlačili, tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat. A když se to konečně podařilo, tak si oba upoceni sedli, chlapeček se podíval na boty a říká:
„Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně.“
Paní učitelka se také podívala, a skutečně, boty byly obuty obráceně. Paní učitelka však zachovala klid. Boty s menší námahou znovu sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát správnou botu na správnou nohu.
Potom se chlapeček podívá na boty a říká:
„To, ale nejsou moje botičky.“
Učitelka se kousla do jazyka, a místo toho, aby na něj zařvala: „To jsi nevěděl dřív?“, tak s námahou zase botičky sundala.
Když byly boty dole, povídá chlapeček:
„To jsou botičky mého brášky. Maminka říká, že je mám nosit taky.“
Učitelka už nevěděla jestli se má smát nebo plakat a znovu pomohla chlapečkovi do bot. Když mu po té úporné práci pomohla do kabátu, tak se zeptala:
„Kde máš rukavičky?“
Chlapeček odvětí:
„Rukavičky mám nacpané v botičkách ... “
... soudní proces s učitelkou začne příští měsíc ...
Marshallův první zákon
Nikdy nedopusťte, aby vám fakta nabourala důkladně promyšlené špatné rozhodnutí.