Ptá se jeden potácející se policajta:
„Prosím vás, kolik mám boulí na čele?“

„Sedm, občane. A kdepak jste k nim přišel?“

„Děkuju vám. Tak ještě tři kandelábry a jsem doma.“

Lord spí a najednou se ozve strašná rána. Lord se probudí a volá:
„Jean! Jean! Co to bylo?“

„Klid Lorde. To jen kočár zatočil do vedlejší ulice.“

„Aha, aha, aha, … A co ta rána?“

„Víte, Lorde, ona tam žádná nebyla.“

Na pláži vyloví láhev a v ní je lístek:
„Ztroskotal jsem na pustém ostrově. Nejsou tu ani zloději, ani policajti, ani banky, ani exekutoři, ani berňák. Chcípněte si tam u vás všichni závistí!“

U psychiatra:
„Odkdy si myslíte, že jste princ?“

„Od té doby, co nejsem žába.“

Rytíř jede do války a nandá své ženě pás cudnosti a klíč dá svému nejlepšímu příteli. Vyjede a není ani za horami a už se k němu blíží obrovskou rychlostí jeho přítel a volá na něj:
„Počkej Václave, dal jsi mi špatný klíč.“

Děti jsou na výletě v jeskyních. Učitelka se ptá:
„Děti, co to támhle visí za ptáčka?“

Pepíček odpoví:
„To je netopýr a nevisí za ptáčka, ale za nožičky!“

Sedí devadesátiletý děda na lavičce v parku a pláče. Slušně vychovaný mladík, který šel okolo, se samozřejmě soucitně ptá, co se děje. Stařík odpovídá:
„Víte, jsem zamilovaný do mladé ženy.“

„No, a co je na tom k pláči?“ podiví se mladý. „To byste se měl spíš radovat.“

„Počkej, ty tomu nerozumíš,“ namítne děda. „Každé ráno, než jde do práce, se pomilujeme. V poledne přijde domů na oběd, zase mě pomiluje a uvaří mi. Večer taky a na noc se milujeme dvě hodiny.“

Stařík zase pláčem skoro nemůže mluvit.

„Tomu teda vůbec nerozumím,“ třeští oči mladík. „Vždyť je to perfektní, tak proč brečíte?“

„Já jsem zapomněl, kde bydlím!“

Indiáni přepadnou dostavník a náčelník řve:
„Všechny ženy povraždit a muže znásilnit!“

Jeden z komančů se ozve:
„Ale náčelníku, nepopletl jsi to?“

Přepadený v růžové košilce praví medovým hlasem:
„Božínku, co ty do toho kecáš? Jsi snad náčelník?“

Do kasina dorazí dva manželské páry, odhodlaní si pořádně užít večer a trochu zariskovat. Ženy se po chvíli rozhodnou, že společně vsadí na ruletu, ale dumají, jaké číslo zvolit. Jedna z nich nakonec prohlásí:

„Hele, kolikátky máš prsa?“

„Dvojky,“ odpoví druhá.

„Já mám trojky. Tak to máme dohromady pět. Vsadíme na pětku!“

Vsadí na číslo pět, kulička se roztočí… a světe div se, vyhrají! Radost nebere konce. To samozřejmě neunikne jejich mužům, kteří si řeknou, že to taky zkusí.

„Hele, kámo, to je chytrá taktika. Ale na co budeme sázet my?“ ptá se jeden z nich.

„Kolikrát za noc se ti postaví?“ nadhodí druhý.

„No, třikrát.“

„Mně čtyřikrát! To je sedm. Jasná volba – sázejme na sedmičku!“

Ruleta se roztočí, kulička skáče sem a tam, napětí by se dalo krájet… až se zastaví na dvojce. Jeden z chlapů se praští do čela:

„Vidíš to, ty vole? Kdybychom nekecali, mohli jsme býjt za vodou!“