Vtipy

Dva opilci si přivolali taxi. Taxikář, když viděl, v jakém jsou stavu, jen nastartoval motor, hned ho zase zhasl a řekl:
„Tak, jsme na místě.“

Opilci mu dali peníze, jeden poděkoval, ale druhý mu vrazil pořádnou facku.

Taxikář se zarazil, myslel si, že zjistili, že autem vůbec nejel, a zeptal se:
„Za co to bylo?“

A opilec na to:
„Příště neleť jak prase! Mohl jsi nás zabít!“

Nový prodavač je testován v obchodním domě, jak umí prodávat. Právě říká zákazníkovi:
„Ale co budete dělat s tím prutem? Jak se chcete k tomu rybníku dostat? Kupte si auto.“

„Máte pravdu, tak si vezmu jednu Fabii.“

Ředitel přihlíží a když zákazník odejde, chválí prodavače:
„To je neuvěřitelné! Chtěl pruty a ty mu nacpeš auto.“

Prodavač na to:
„Ale on si nepřišel pro pruty, ale pro vložky pro manželku. A tak jsem mu řekl, co bude celý ten týden dělat, ať jede na ryby.“

Přepadl mně chlap. Řval na mě:
„Peníze, nebo život.“

Odvětil jsem:
„Jsem ženatý. Jaké peníze, jaký život?“

Pak jsme v objetí dlouho plakali.

Když manželé přijeli do porodnice, doktor jim řekl:
„Právě testujeme úžasný nový high-tech přístroj, který přenáší část matčiných bolestí při porodu na otce. Máte zájem účastnit se testu?“

Oba nadšeně souhlasili.

Doktor nastavil přístroj na 10% a vysvětlil:
„Pouhých 10% je pravděpodobně víc bolesti než jakou otec kdy pocítil.“

V průběhu porodu se manžel cítil dobře.

„Můžete to trochu zvýšit?“ požádal doktora.

Doktor nastavil přístroj na 20%. Manžel se stále cítil skvěle. Doktor překontroloval jeho tep a krevní tlak a byl udivený, jak dobře porodní bolesti snáší.

„Zkusíme 50%,“ navrhl doktor.

Manžel se ani nezapotil.

Protože bylo zřejmé, že přenos bolesti manželce velmi pomáhá, manžel pobídl doktora:
„Přeneste na mě VŠECHNU bolest!“

Manželka dítě porodila prakticky bezbolestně a ani manžel žádnou bolest nezakusil. Byli z toho oba nadšení.

Když se vraceli domů, našli na prahu mrtvého pošťáka.

Víte, jaký je rozdíl mezi klokanem a člověkem?

???

Klokan si může vyskakovat i s prázdnou kapsou.

Indiáni přepadnou dostavník a náčelník řve:
„Všechny ženy povraždit a muže znásilnit!“

Jeden z komančů se ozve:
„Ale náčelníku, nepopletl jsi to?“

Přepadený v růžové košilce praví medovým hlasem:
„Božínku, co ty do toho kecáš? Jsi snad náčelník?“

Přišel mladý muž do krámu, prohlíží si atraktivní prodavačku a říká:
„Potřeboval bych rukavice pro svoji ženu. Ale nevím velikost.“

„Pomůže vám tohle?“ zeptala se sladce prodavačka a vzala ho za ruku.

„Ano, jistě. Její ruce jsou jen o malinko menší než vaše.“

„Budete si přát ještě něco?“ ptá se prodavačka, když balí rukavice.

„Teď si vzpomínám. Žena chtěla ještě podprsenku a kalhotky!“

Po třech hodinách strávených ve frontě na finančním úřadě a jednáním s otrávenými mizerně placenými úředníky, se vytočený chlápek vydal do supermarketu koupit synkovi baseballovou pálku. U pultu se ho prodavačka ptá:
„Budete platit kartou nebo hotově?“

Chlápek naštvaně vyhrkne:
„Hotově!“

Pak si uvědomí, že ta prodavačka si takové chování nezaslouží a vysvětluje:
„Promiňte, strávil jsem dopoledne na finančním úřadě…“

„Nic se nestalo… Chcete tu pálku zabalit, nebo se tam ještě vracíte?“

V malém obchůdku na venkově byla na dveřích veliká, výrazná cedule“Pozor, pes!“

Chlápek, který tou vesnicí projížděl a šel si koupit cigarety nahlédne opatrně dovnitř a kouká, na zemi u pultu leží unaveně vypadající starý baset a spí. Ptá se tedy prodavače:
„Je to ten pes, na kterého si mají lidi dávat pozor?“

„Jo, to je on.“

„No, nevypadá, že by mohl být nějak nebezpečný. Můžete mi říct, proč jste tam dal tu ceduli?“

„Dokud tam ta cedule nebyla, lidi o něj zakopávali.“

Přijde Karel na návštěvu k Frantovi, který je na vozíku. Sedí, povídají, když už k večeru začíná být zima, Franta Karla poprosí, zda by mu z horního pokoje přinesl bačkory.

Ten se ochotně zvedl a jde do pokoje, kde najde dvě Frantovy dcery v ... nejlepších letech, 17 a 19, jenom v kalhotkách. Zálibně se na ně podívá a na jejich otázku, co tam dělá, jim odpoví:
„Váš otec mi řekl, že vás mám přefiknout.“

Vyděšeně se na něho podívají a říkají:
„To určitě není pravda, to by náš tatínek nikdy neřekl!!“

„Tak vy mi nevěříte?“ ptá se a otevírá dveře: „Franto, obě?“

A ze zdola se ozve:
„Jo, jo, Karle, obě!“