Vtipy

Zapomenutí deštníku v baru vyvolá tzv. fenomén x, který způsobuje, že pršet začne přesně na místě, které se nachází přesně uprostřed mezi vaším domovem a řečeným pohostinským zařízením.

Student dutý jak bambus, propadá u zkoušky z „Logiky a organizace“.

Student:
„Vy mě tady dusíte a rozumíte vůbec tomu oboru?“

Profesor:
„Jistě, jinak bych nebyl profesor!“

Student:
„Mohu Vám tedy dát jednu otázku? Když mi na ni správně odpovíte, dejte mi nedostatečnou a já odejdu. Když ale nebudete znát odpověď, dáte mi za jedna.“
Profesor:
„Souhlasím.“

Student:
„Co je současně legální, ale nelogické, logické ale nelegální a co není ani logické ani legální?“

Profesor po dlouhém přemýšlení nezná správnou odpověď a tak dá studentovi výbornou. Ihned poté volá svému nejlepšímu studentovi a položí mu tu samou otázku.

Nejlepší student mu okamžitě odpoví:
„Vám je 63 let a jste ženatý s 35-ti letou ženou, což je legální ale nelogické. Vaše žena má 25-ti letého milence, což je logické ale nelegální. Vy dáte tomu milenci své ženy za jedna ze zkoušky, přestože by měl vyletět, a to není ani logické ani legální.“

Jízdní pruh ve kterém stojíš se pohybuje vždy nejpomaleji.

Přijde Mikuláš do Jedličkova ústavu a povídá:
„Kdo zazpívá, dostane dáreček. A kdo k tomu zatancuje, dostane dárečky dva!“

Přijde Pepíček, začne nekoordinovaně mávat rukama a dělat:
„Aúaúaúaúúúa…“

„A kdo bude dělat kraviny, nedostane nic!“

Dopravní policista zastaví automobil:
„Pane řidiči, víte, že jste překročil povolenou rychlost?“

„No jo, vím. Ale chtěl jsem být doma dřív, než začne účinkovat ta slivovice!“

Jeden starý farmář žil na irském venkově dlouhá léta sám, jen se svým psem. Když jednoho dne jeho miláček zemřel, šel farmář za místním knězem s prosbou:
„Otče, bytost mně nejbližší, můj pes zemřel. Mohl byste za jeho duši sloužit alespoň malou mši?“

„Je mi líto, ale bohoslužby pro zvířata v našem kostele sloužit nemůžeme. Ale na druhém konci městečka je nová náboženská organizace. O jejich víře toho moc nevím…
snad budou moci pro to zvíře něco udělat.„

„Vyrazím tam rovnou, Otče. Děkuji za radu. Jen se ještě zeptám, myslíte, že takových pětset liber věnovaných za bohoslužbu bude stačit?“

Na to kněz rozhořčeně odpověděl:
„Proč jste mi neřekl, že ten pes byl katolík?“

Sekretářka vyjde z šéfovy kanceláře rozcuchaná a kolegyně se jí ptá:
„Co se ti stalo?“

„Šéf mi ukazoval, co počítač neumí!“

Ulicí se řítí motocyklista. V zatáčce dostává smyk a sráží mladíka na přechodu. Řidič, ještě notně opilý ze silvestrovské zábavy, se rychle zorientuje, vyskočí na motorku a mizí v dálce. Po chvíli k poškozenému chodci přibíhá policista, který byl svědkem nehody. V té chvíli vyjde najevo, že chodec je policistovi dobře známý kapesní zloděj.
„Zapamatoval jste si jeho číslo?!“

„Nejen to, pane příslušníku. Mám dokonce jeho náprsní tašku…“

„Vážení cestující, mluví k vám kapitán letadla. Podíváte-li se na levé křídlo, zjistíte, že hoří. Pohledem na pravé křídlo zjistíte totéž. Podíváte-li se dolů, uvidíte širý modrý oceán. Kdo z vás lépe vidí, uvidí malou žlutou tečku. Tou tečkou je záchranný člun. V tom člunu sedím.“

V televizi se rozhodli, že natočí film o lidech co žijí v horách. Vydali se tedy do hor a našli tam baču. Požádali ho, aby jim popsal, jak vypadá jeden jeho obyčejný den.

„Tož, ráno vstanu. Vypiju flašu. Nasnídám se. Vypiju další flašu. Vyženu ovce na pastvu. Tam vypiju tak tři flaše.“

Vtom ho režisér zastaví:
„Podívejte, takhle by to nešlo. To my do televize nemůžeme dát, že vy takhle pořád chlastáte. Víte co? Radši místo toho říkejte, že čtete.“

„Tož dobře,“ na to bača. „Tož ráno vstanu. Přečtu si knihu. Nasnídám se. Přečtu si další knihu. Vyženu ovce na pastvu. Tam přečtu tak tři knihy. Pak jdu domů. Navečeřím se. Pak jdu do veřejné knihovny a tam si čteme se sousedy až do zavíracích hodin. No a pak jdu ke kámošovi Jožinovi, ten má tiskárnu, a tiskneme knihy až do rána.“