Přijde do baru chlap, pravou ruku kolem krásné blondýnky, levou kolem krásné černovlásky a na hlavě mu sedí havran. Objedná dva malé rumy a jeden velký. Dívenky si dají prcky, havran velkého frťana.

Když se to opakuje potřetí, barman se ptá:
„Proč dáváte dámám malé frťánky a havranovi velkého?“

Chlápek smutně nato:
„Potkal jsem kouzelného dědečka. Pomohl jsem mu a za odměnu jsem si mohl něco přát. Tak jsem si přál krásnou blondýnku, krásnou černovlásku a pořádného ptáka, který něco vydrží.“

Blondýnka volá na hotline Microsoftu:
„Haló, nejde mi počítač!“

Hotline:
„Dobrá, co máte na monitoru?“

„Květináč“, dostává odpověď od Blondýnky.

Hotline s úsměvem:
„Ne, ne, to si nerozumíme; mám na mysli, co je tam napsáno.“

Blondýnka vítězoslavně:
„Jo aha, už chápu - SONY.“

Ráno vychází Skot z koupelny a manželka mu říká:
„Už máš zase pořezaný obličej. To si opravdu nemůžeš koupit novou žiletku?“

Skot na to odpoví:
„No, když byla dobrá mému pradědovi, dědovi i mému otci, tak musí být přeci dobrá i mně!“

V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila přísahu, ptá se jí:
„Paní Čermáková, znáte mne?“

„Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník.“

Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá:
„Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?“

„Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal.“

V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni. Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše:
„Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!“

Co je to hnědá sračka mezi prsty u slonů?

???

Pomalí černoši.

Nevěstě se během svatby udělalo špatně. Ženich ji odvedl do ložnice a hned využil situace.

Když se vrátil mezi ostatní svatebčany, ptá se ho oddávající, jak je nevěstě.
„Dobře, dal jsem jí nějaké kapky a pomohlo to.“

Oddávající si prohlédne ženicha a praví:
„Vidím, že lékárnu máte ještě otevřenou.“

Armádní jednotka je na cvičení v džungli a seržant dává vojákům důležité instrukce:
„Hoši, místní ženy jsou tak okouzlující, že se do nich okamžitě zamilujete. Ale vyhněte se jim za každou cenu. Jsou plné nemocí!“

„Dále voda. Obsahuje strašlivého Ju-Ju červa. Pokud se napijete, budete trpět. Takže varuji předem!“

„A nakonec je tu had tak smrtící, že se mu musíte opravdu vyhnout. Má černé a žluté pruhy, snadno ho poznáte. Když už ho chytíte, popadněte ho za ocas, rukou sjíždějte nahoru k hlavě a pořádně ho majzněte.“

„Tak jo, hoši! Na cestu!“

O dva týdny později navštíví seržant tři vojáky v polní nemocnici.

„Tak co se stalo, vojáku?“ ptá se prvního.

„Seržante, ta místní holka byla tak nádherná… nešlo odolat… teď mám syfilis.“

„Říkal jsem ti to, chlapče!“ povzdechne si seržant.

Přistoupí k druhému vojákovi: „A ty?“

„Voda, Seržante. Byl jsem tak žíznivý, že jsem se prostě napil. A teď mi ten Ju-Ju červ žere zadek.“

Seržant jen zavrtí hlavou a přejde k poslední posteli, kde leží voják celý v obvazech, sotva se hýbe.

„A co se stalo tobě?!“

Voják zasténá:
„Černo-žlutý had, Seržante! Chytil jsem ho, přesně jak jste říkal. Ale teď mám dva prsty vražené do zadku největšího bengálského tygra, jakého jste kdy viděl!“

Ptá se doktor pacienta v blázinci, jak došlo k tomu, že se zbláznil.
„Sbalil jsem krásnou ženskou. Šli jsme k ní a když jsme byli v nejlepším, tak se ozvalo bouchnutí dveří a ona začala křičet, že se vrátil manžel.“

„A z toho jste se zbláznil?“

„Ne. Chtěl jsem se schovat do skříně, ale žádná tam nebyla. Tak jsem vylezl z okna a zůstal tam viset. On přišel do pokoje, rozhlédl se a bylo mu to jasný. Přišel k oknu, podíval se na mě, pak si došel pro obrovské kladivo a do každého prstu mi dal hroznou ránu.“

„A z té bolesti jste se zbláznil.“

„Ne. On si pak donesl obrovské hřebíky a do každého prstu mi jeden zatloukl.“

„Aha, a z té bolesti jste se pak zbláznil.“

„Nee. Já jsem se pak podíval dolů a zjistil jsem, že visím deset centimetrů nad zemi.“

Baví se dvě kamarádky:
,,Budeš překvapená, ale beru si zase svého bývalého muže!„

,,To se tak změnil?„

,,Podstatně. Ten debil totiž vyhrál dvacet miliónů!„