Přijde jeptiška do krámu a chce si koupit láhev rumu. Prodavač jí říká:
„Ale sestro, vy byste přece neměla pít alkohol.“

Jeptiška:
„To není pro mne, to je pro pana faráře, jako projímadlo.“

Prodavač jí láhev prodá a jeptiška odejde. Asi za půl hodiny jde prodavač zavřít krám, vyjde ven, aby stáhl roletu, a vidí jeptišku, jak se válí před krámem opilá jako motyka a vedle ní prázdná láhev od rumu. Prodavač se vyděsí:
„Ale sestro, vždyť jste říkala, že je to pro pana faráře jako projímadlo…“

Jeptiška odpoví značně huhňavě:
„Až mě pan farář uvidí, tak… tak se z toho po… po… podělá!“

Zkušenost je věc, kterou získáš až potom, cos ji potřeboval.

Trosečníci: Američan, Angličan a Čech chytí zlatou rybku a ta jim říká:
„Hoši, když mě pustíte, splním vám každému tři přání!“

Američan řekne:
„Chtěl bych se ocitnout u nás v Kalifornii na bezva ranči s hezkou modelkou.“

Američan zmizí.

Angličan řekne, že chce být v Londýně ve svém velkém domě, kde má rychlý Ferrari.

Angličan zmizí.

Čech řekne:
„Mám žízeň. Chcu škopek.“ Vypije ho na EX. „Teď bych chtěl sud piva. A mě to tady samotnýho nebaví, tak ať jsou tady ti dva zase zpátky!“

Sedlák jel do města na nákupy. V železářství koupil kovadlinu a kbelík. Na trhu párek kuřat a husu. Jak ale teď dostat všechno domů? Prodavač mu poradil:
„Dejte kovadlinu do kbelíku a neste ho v jedné ruce, do druhé ruky husu a pod každou paží jedno kuře.“

Sedlák poděkoval a vyšel. Cestou ho zastavila slečna, že zabloudila a potřebovala by poradit, jak se dostane na určitou adresu.

„To je náhoda! Já jdu taky tam. Pojďte a já vás doprovodím. Tudy přes park to bude blíž.“

„A jak vám můžu věřit, že mě v parku nepřitisknete k plotu, nevyhrnete mi sukni, nestáhnete mi kalhotky a neznásilníte mě?“

„Podívejte se: Nesu kýbl, kovadlinu, husu a dvě kuřata. Jak bych vás takhle mohl přitlačit k plotu a udělat to, čeho se bojíte?“

„No, mohl byste dát husu na zem, přiklopit ji kbelíkem, ten zatížit kovadlinou a kuřata vám klidně podržím.“

Stařenka přijde k doktorovi a stěžuje si, že ji strašně bolí nohy, ruce, tělo, hlava…
Doktor stařenku prohlédne a praví:
„To nic není, jen si dávejte každý den na hruď studenou hlínu.“

„A proč to, pane doktore?“ ptá se stařenka.

„To víte, babi, musíte si zvykat.“

Na cestě leží Indián s uchem na asfaltu a trhaně říká:
„Je to modrá Mazda, hliníkové disky, černé nárazníky, rychlost 90 km/h, opruzený řidič.“

Lidé se seběhnou okolo něj a v němém úžase poslouchají a nevěřícně kroutí hlavou:
„To všechno slyšíš?“

„Ne. Ona mně srazila…“

Mojžíš uchopí hůl, připraví se na odpal a švihne. Míček letí obloukem, míří přímo k vodě. Už to vypadá, že skončí pod hladinou, když tu náhle voda ustoupí, míček se odrazí ode dna, elegantně se vznese zpátky na green a Mojžíš ho s klidem doťukne do jamky.

Nyní je na řadě Ježíš. Soustředí se, odpálí a míček opět zamíří k vodní hladině. Ale nestane se nic z toho, co by člověk čekal. Míček se nepotopí. Zůstane na hladině, načež Ježíš klidně vykročí po vodě, dojde k němu, lehkým švihem ho posune a míček skončí přímo v jamce.

Pak přichází na řadu muž v kostkovaném saku. Odpálí, míček letí, ale osudová voda už zase čeká. Jenže tentokrát ho ve vzduchu zachytí ryba. Sotva se však ryba chystá zmizet pod hladinou, přilétá dravý pták, popadne ji i s míčkem a odnáší pryč. V tom se ozve výstřel. Myslivec se snaží ptáka zasáhnout. Netrefí, ale pták se lekne, pustí rybu, ryba pustí míček a ten s dokonalou přesností dopadne do jamky.

Ježíš se otočí na svého otce a s úsměvem poznamená:
„Víš, tati, přišli jsme si sem snad zahrát golf.“

Pepa sedí na střeše a pozoruje něco dalekohledem. Manželka se ho ptá:
„Co tu děláš?“

„Koukám, co se děje v sousedovo ložnici.“

„Proboha, a včera jsi se díval také?“

„Jo, ale ty už jsi tam nebyla!“

V rodině podnikatele Nováka povídá malá Janička u večeře mamince:
„Mami, tatínek povídal naší kuchařce, že je anděl. To určitě poletí, viď?“