Víte, jaký je rozdíl mezi stíhačkou a podprsenkou?

???

Žádný. Obojí jde po krátkém boji dolů.

Chuck Norris rozbrečí i cibuli.

Horolezec spadl z útesu a při pádu se na poslední chvíli zachytil o malou větev.

„Pomoc! Je tam někdo nahoře?“ zakřičel zoufale.

Náhle se kaňonem rozezněl majestátní hlas:
„Pomohu ti, můj synu, ale nejdříve musíš mít ve mne víru.“

„Ano, ano, věřím ti!“ vykřikl muž.

„Pusť tu větev,“ zahřmělo shora.

Nastala dlouhá pauza... a pak se muž znovu ozval:
„Je tam někdo jiný?!“

Z hospody se vypotácí ožralý Marťan a klátí se ze strany na stranu ulicí. Náhle zpozoruje, že na něj všichni zírají s ústy dokořán.

„Co je?!“ reaguje nelibě. „Ještě jste nikdy neviděli opilce?“

Rodiče mají dvě děti. Jednoho pesimistu a druhého velkého optimistu. Na Vánoce chtějí rodiče děti vyzkoušet. Pesimistovi vykoupí obchod s hračkami a optimistovi dovezou do pokoje kopu koňského hnoje.

Zazvoní na zvonec a děti běží do pokoje podívat se na dárky. Z pokoje pesimisty se ozývá pláč.
„Tolik dárků, všichni mi budou závidět, hračky se budou kazit a tolik baterek do nich.“

Z pokoje optimisty se ozývá smích. Když přijdou do pokoje, optimista se přehrabuje v hnoji a říká:
„Tolik hnoje, to tu musí být někde koník!“.

Přijde chlap do cirkusu a hned za ředitelem, že má úžasné číslo. Ředitel se jde tedy podívat do manéže, co je to za zázrak.

Chlápek se rozeběhne a začne mávat rukama. Vyletí metr nad zem a pak už lítá po celé manéži. Vylétne až ke stropu a pak zase zpět. Když dosedne na zem, ptá se dychtivě ředitele, co si o tom myslí.

Ředitel se zamyslí a pak praví:
„Nic jiného neumíte? Jen napodobovat ptáky?“

Svatý Petr zaslechne klepání na nebeskou bránu. Otevře a uvidí muže, který tam stojí. Než se ho ale stačí na cokoliv zeptat, muž zmizí.

Po chvíli se klepání ozve znovu. Svatý Petr otevře a znovu tam stojí tentýž muž, ale hned nato opět zmizí.

Svatý Petr za ním zavolá:
„Poslyšte! Vy si ze mě děláte šprťouchlata, nebo co?“

Z dálky se ozve odpověď:
„Ne, oni se mě snaží vzkřísit!“

Proč se říká Má rýmu jako Brno?

Protože Brno je také plné holubů.

Dva spřátelené manželské páry hrály jednoho večera žolíky. Petrovi spadla na zem karta. Když se pro ni sehnul, všiml si, že Dana, Honzova manželka, má široce roztažené nohy a nemá kalhotky! Petr nedal samozřejmě na sobě nic znát.

Později, když šel do kuchyně pro piti, přišla za ním Dana s otázkou:
„Viděl jsi pod stolem něco, co se ti líbilo?“

Petr, překvapený její otevřenosti, přikývl a ona pokračovala:
„Můžeš to mít! Bude tě to ale stát tisíc korun.“

Petr zhodnotil svoje finanční možnosti, potlačil morální předsudky a na dohodu přikývl.

Dana mu připomněla, že její muž pracuje v pátek vždy déle, a že se tedy Petr má u ní ve dvě odpoledne ukázat.

Samozřejmě, že Petr byl přesný, dal jí tisícovku a pak spolu celou hodinu kvalitně souložili.

Asi v půl čtvrté Petr odešel. Honza se vrátil, tak jako každý pátek, v šest večer. Hned po příchodu se ptá své ženy:
„Byl tu dnes odpoledne Petr?“

Dana, i když šokována, klidně odpovídá:
„Ano, zastavil se na pár minut.“

„A dal ti tisíc korun?“

Daně se podlomila kolena. Myslela, že je konec... Nasadila kamenný výraz a povídá: „Ano, dal mi tisícovku.“

Manžel se spokojeně usmál:
„Víš, Petr přišel dnes ráno do kanceláře a půjčil si ode mě tisíc korun. Slíbil, že se dnes odpoledne u nás zastaví a vrátí je. Vidím, že nekecal a slib splnil. Když bude potřebovat, půjčím mu zase.“

Dana omdlela..