Nově jmenovaný ředitel sedí ve své kanceláři, přehrabuje se papíry na stole, když v tom někdo zaklepe na dveře.

Ředitel chce udělat dojem, zvedne sluchátko, pak řekne dále, načež vstoupí borec v montérkách, ředitel přikryje dlani sluchátko a řekne mu moment, potom do sluchátka říká:
„Spolehněte se pane ministře, všechno je zařízené, kdyby byly nějaké problémy, tak zavolejte.“

Položí telefon a říká:
„Vy byste potřeboval co?“

A borec v klidu:
„Já jsem Vám přišel zapojit telefon.“

Pražský romantik, když se svou dívkou pozorují noční oblohu:
„Vidíš ty nádherné hvězdy, které mi připomínají krásu tvých očí?“

Ostravský romantik:
„He pičo!“

Tři lordi si vyprávějí své zážitky z pobytu v britských koloniích a jeden říká:
„Strávil jsem v Indii čtyřicet let života. To je vám tak krutá země. Představte si to. Když tam chlápek umře, tak s ním pohřbí zaživa jeho ženu.“

„Tedy, to je vskutku kruté. Ten nebožák nedozná klidu ani po smrti.“

„Mám si dát ještě jednu nebo si nemám dát ještě jednu?“

„Břicho říká, že jo, hlava zase, že ne. Hlava je moudřejší než žaludek. Moudřejší tedy ustoupí.“

„Pane vrchní, ještě jednu.“

Přijde šofér tiráku do motorestu, objedná si jídlo a pití a s chutí se do něj pustí. Když v tom přijedou tři chlapy na harlejích, usaděj se u něj u stolu a to jídlo mu snědí a pití vypyjou. Šofer nic, zaplatí a odejde. Ti chlapi si mezi sebou říkají:
„Ten šofér byl buď pěknej srab, nebo se neuměl prát.“

Zaslechne to číšník a přitaká jim:
„Fakt byl nějakej divnej a snad ani řídit neuměl. Teď zrovna venku přejel tři motorky!“

Advokát vdává dceru za mladého advokáta. Po obřadu přinese zeťi velký šanon a povídá:
„Tady je synu můj svatební dar, je to 10 let rozdělaný případ.“

Zeť asi za dva měsíce přijde za tchánem a povídá:
„Tatínku, tak ten případ od vás, jak jste s ním nemohl deset let hnout jsem již úspěšně vyřešil.“

Tchán se chytne za hlavu se slovy:
„Cos to provedl chlapče, vždyť z toho případu se dalo žít dalších deset let.“

Vyprávěl námořník přátelům o svých dobrodružstvích v Jižní Americe:
„Co vám mám povídat? Bylo to strašné! Indiáni vpravo, Indiáni vlevo, Indiáni všude kolem nás. Kam se člověk podíval, všude Indiáni na svých lodích. Přirazili k naší Margaretě a už se houfem drali na palubu.“

„Proboha! Co jste dělali?“

„Už bylo pozdě. Nedalo se nic dělat. Tak jsme od nich museli koupit pár výšivek, nějaké koberce, několik vyřezávaných nožů a masek.“

NASA uspořádá výběrový konkurz, kdo by mohl letět do vesmíru. Vyberou blondýnu a prase. Před odletem jim dají obálky s instrukcemi a vyšlou je do Vesmíru.

Když prase otvírá obálku, blondýna mu kouká přes rameno. Po otevření se na prase vyvalí arch papíru s informacemi jak obsluhovat cely raketoplán.

Blondýna se zděsí.:
„Když tam má prase todle, co tam budu mít já?“

S třesoucíma se rukama otvírá obálku, z ní vyndá papírek s nápisem:
„KRM PRASE A HLAVNĚ NA NIC NESAHEJ!“

Potkají se dva kámoši:
„Prej jsi se oženil?“

„Jo, jo oženil“

„Tak to musíš být šťastný…“

„No, to musím.“